Anatomie a funkce močového ústrojí

K snadnějšímu pochopení příčin hyperaktivního močového měchýře je dobré si připomenout, jak naše močové ústrojí funguje.

Močový měchýř je zjednodušeně řečeno zásobník na moč, která se kontinuálně vytváří filtrací krve v ledvinách. Je tvořen svalovinou a vystlán přechodním epitelem, tedy výstelkou, která dokáže zvětšovat svůj povrch při rozpínání měchýře náplní. Do močového měchýře ústí močovody z obou ledvin a v oblasti hrdla měchýře začíná močová trubice. Kontinence, tedy schopnost udržet moč, je dána několika mechanizmy.

Hlavním mechanizmem je u muže i ženy vůlí ovladatelný, tedy příčně pruhovaný svěrač – u mužů je umístěn pod prostatou, u žen je součástí svalového dna pánevního. Na svěrač navazuje močová trubice. V případě, že dojde k porušení závěsného aparátu močové trubice a ta se dostane do nesprávné pozice nebo je svěrač nefunkční, moč může přecházet z močového měchýře do močové trubice a úniku moči již nelze zabránit. Důležitou roli v kontinenci, tedy schopnosti udržet moč, hraje samozřejmě i vlastní močový měchýř.

Kdybychom močový měchýř neměli, moč by z nás neustále odkapávala. Močový měchýř má vlastně fungovat jako nízkotlaký rezervoár. Co toto spojení znamená? I pacienti s hyperaktivním měchýřem mají zachovalou funkci rezervoáru, tzn. zásobníku, tento zásobník má však omezenou kapacitu.

Za normálních okolností močový měchýř pojme cca 450–500 ml moči, výjimečně, v situacích, kdy zrovna nemůžeme potřebě vyhovět, i více. V průběhu plnění měchýře se vysílají postupně sílící signály do močového centra, které je uloženo bederní míše, a odtud putují informace o naplněném měchýři do vyšších center v mozku. Zde dochází k vyhodnocení, zda je tento signál náplně dostatečně silný a zdali je v danou chvíli poblíž vhodné místo pro vykonání potřeby. Pokud signálu nucení na močení není vyhověno, měchýř vyšle další, silnější signál. A po určité době další, již urgentní výzvu. A mozek vyhoví, dovede nás na WC.

Toto propojení mezi močovým měchýřem, močovým centrem v bederní míše a vyššími centry nám umožňuje na určitou dobu nucení na močení překonat a močový měchýř vyprázdnit až při vhodné příležitosti.

U pacientů s hyperaktivním měchýřem si představme, že čidla ve stěně měchýře vydávají špatné či neúměrně silné signály nebo centrální nervstvo špatně signál zpracovává. Rovnou vysílá tu poslední, urgentní výzvu. Často přitom zcela falešně! V situaci, kdy je měchýř skoro prázdný, dostává naše vědomí signál, že je plný k prasknutí!

Kvůli tomuto nepřiměřenému signálu z měchýře dochází k pocitu nutnosti vyprázdnění měchýře a aktivaci močového reflexu při nižší náplni než u běžného člověka. V důsledku spuštění reflexu dochází ke stažení stěn měchýře a uvolnění močového svěrače s následkem nekontrolovatelného úniku moči.

Takto silný hyperaktivní měchýř asi s lékařem neřeší jen málo pacientů, mírnější formy hyperaktivity však řada pacientů zanedbává, oddaluje a nalézá náhradní řešení, aby bylo možno vykonat potřebu ihned, či si naopak vytváří podmíněné reflexy s omezením příjmu tekutin ve snaze tento problém řešit samostatně.

Pokud jste pozorně četli předchozí text, jistě chápete, že onemocněním zvaným „hyperaktivní měchýř" mohou trpět jak ženy, tak muži, protože u obou pohlaví jsou vznik pocitu nucení na močení a močový reflex tvořeny stejným způsobem.